Co je to Freizeitwohnsitz a Zweitwohnsitz, druhé nebo volnočasové bydliště?
Freizeitwohnsitz, Zweitwohnsitz, druhé, volnočasové nebo rekreační bydliště jsou všechno pojmy, které se užívají pro nemovitost používanou k rekreaci, nikoliv jako trvalé, hlavní bydliště (německy Hauptwohnsitz). Rakousko počet takových nemovitostí v horských a jinak rekreačně zajímavých obcích přísně reguluje, a právě tato regulace rozhoduje o tom, k jakému účelu si vysněný byt nebo dům na horách můžete legálně koupit a užívat.
Rakouské spolkové země zavedly omezení proto, že v turisticky exponovaných obcích vytlačovaly rekreační byty místní obyvatele z trhu s bydlením. Jde tedy o územně plánovací regulaci. Rakousko se tak chce vyhnout tvoření měst duchů známých z francouzských Alp, kde velká část realit po většinu roku zeje prázdnotou.
Jak systém funguje v praxi
Obce mají kvóty – podíl rekreačních bydlišť na celkovém bytovém fondu bývá omezen zhruba mezi 8 a 25 %. Je-li kvóta obce naplněna, nová rekreační bydliště se už nepovolují, a to bez ohledu na státní příslušnost kupujícího. Existující, řádně evidovaná rekreační bydliště si naopak svůj status zachovávají a jsou proto na trhu výrazně cennější než srovnatelné byty bez tohoto oficiálního označení. Prodávají se málo a pokud ano, tak za výrazně vyšší ceny než obdobné nemovitosti s jiným užívacím určením.
Tři možné statusy nemovitosti
V Rakousku tedy obecně existují 3 možné typy nemovitostí podle územního užívacího určení.
- Hlavní, trvalé bydliště (Hauptwohnsitz) – nemovitost, kde vlastník nebo jiná osoba po většinu roku skutečně bydlí. Přitom se ověřuje i faktický stav (např. pravidelný odvoz odpadu), nikoliv jen zápis v evidenci obyvatel. Pro české občany jsou tyto nemovitosti zajímavé pouze v případě, že se do Rakouska opravdu chtějí odstěhovat.
- Rekreační bydliště (Freizeitwohnsitz, Zweitwohnsitz) – oficiálně povolené rekreační užívání. Nejžádanější a nejdražší varianta, dostupná jen tam, kde to obec umožňuje, nebo u nemovitostí s historicky přiznaným statusem. Těchto nemovitostí je jako šafránu a v některých oblastech prakticky vůbec neexistují. I u nich je ale třeba dát si pozor, zda není užívání jinak omezeno, např. zda je v nich povolen turistický pronájem.
- Turistické využití s povinností pronájmu (touristische Widmung, anglicky buy-to-let) – nemovitost, kterou musíte v době, kdy ji sami nevyužíváte, nabízet ke krátkodobému pronájmu. Jde o častou variantu u nových projektů ve skiareálech. V rámci této kategorie existuje celá škála možností, jak má být pronájem organizován.
Rozdíl mezi těmito třemi kategoriemi má dopad na cenu, na možnost vrácení DPH, na výši ročních poplatků i na to, komu a za kolik nemovitost jednou prodáte.
Na co je třeba si dát pozor: užívání bytu jako rekreačního bydliště bez odpovídajícího povolení je správní delikt podle zákona příslušné spolkové země. Sankcí může být pokuta i v řádech desítek tisíc euro, povinnost protiprávní užívání ukončit a v extrémních případech i vyvlastnění.
